Pandemie koronaviru vnesla do našich životů nejistotu, strach, zmatek a celou řadu dalších negativních dopadů - ekonomických i osobních. O tom není pochyb. Ze začátku krize jsme si všichni mysleli, že za několik týdnů, snad i měsíců, se vše vrátí do starých kolejí. Nyní nám průběh pandemie signalizuje začátek změny trvalé. Trvalé změny v tom, jak žijeme a pracujeme, což ale nemusí vždy znamenat něco špatného. Když si vzpomenete na váš život „před krizí“, bylo opravdu všechno přesně tak, jak jste si přáli?
V posledních měsících strávila většina z nás doma více času, než kdy předtím. Na osobní úrovni jsme měli možnost strávit více času s rodinou a možná jsme získali impulsy pro nové koníčky a záliby. Pandemie však měla a stále má obrovský dopad na náš profesionální život – a to takový, že tyto změny signalizují novou éru práce. Jakkoliv se to za daných okolností může zdát divné, z této zkušenosti ve skutečnosti vyšlo mnoho dobrých věcí, které budou formovat náš nový „normální“ pracovní život.
Tady je dvanáct klíčových pozitivních změn, které společnost dokázala z této krize vytěžit, a pravděpodobně to budou změny trvalé.
Jedna z prvních věcí, kterou nám pandemie přinesla, byla nutnost okamžitě se přizpůsobit dané situaci, nutnost učit se všemu, co nový režim práce vyžaduje. Typické pro toto období bylo učení se v běhu. Díky tomu máme nyní větší jistotu a důvěru sami v sebe. Víme, že ne na všechno máme odpovědi hned. Víme, že v životě nastanou situace, které se nedají předpokládat. Tyto situace nás mohou zaskočit, ale jen krátkodobě. Klíčovým poučením pro nás je především to, že se nyní nemusíme bát změn a výzev, ale naopak je můžeme vidět jako příležitost.
Krize způsobila, že se mnohým z nás naskytla příležitost věnovat svůj čas a přemýšlet o tom, zda jsme ve svém osobním a pracovním životě skutečně šťastní. Mnozí z nás si uvědomují potřebu pravidelně přemýšlet o dalším směru, kterým se chceme vydat a o nutnosti se občas "resetovat" . Klíčem k úspěchu může být pravidelná sebereflexe – výzkum z Harvard Business School ukázal, že čas, který člověk stráví přemýšlením o své práci a kariéře, může skutečně zlepšit jeho pracovní výkon. Pokud pracujete tvrdě, ale přesto nezvládáte, obvyklým řešením je snaha pracovat ještě usilovněji. Ve skutečnosti, chcete-li pracovat chytře, je třeba dát si čas na přemýšlení a kritické zhodnocení dosavadních postupů.
Předtím, než přišla koronavirová krize, mnozí z nás nebrali zřetel na to, co je v životě opravdu důležité. Mnoho lidí vedlo velmi hektický život, trávilo hodiny cestováním, poradami, konferenčními hovory a celkově zůstávalo v kancelářích déle, než je záhodno. Krize nás však donutila změnit zažité rituály. Ve výsledku pak zjišťujeme, že to, co pro nás dříve bylo naprostým standardem a nutností se nyní už tak důležité nezdá. Díky času, který ušetříme méně častým dojížděním do kanceláří můžeme trávit více času s rodinou nebo přáteli a uvědomit si, co nás skutečně činí šťastnými.
Častější práce na dálku ukázala velkým leaderům na trhu, jak produktivní mohou být jejich zaměstnanci, i když pracují z domova. Pracovní trhy zaznamenaly velký vzestup „hybridních“ pracovišť, ve kterých jedna část týmu pracuje z domova a druhá je v kancelářích. Náhlý přechod k práci na dálku povzbudil mnoho vedoucích pracovníků, kteří si nebyli jistí touto možností nebo ji dokonce striktně odmítali. Možnost práce z domova už není výsadou jen několika „vyvolených“. Nově vzniklá flexibilita poskytla a bude poskytovat zaměstnancům větší svobodu pro skloubení jejich osobního a pracovního života.
Díky zavedené práci na dálku museli začít manažeři vice důvěřovat ve schopnosti a dovednosti svých zaměstnanců. Mnoho společností muselo během krize zcela změnit své business modely, což způsobilo velký posun v každodenní práci - mnoho zaměstnanců tak převzalo odpovědnost za nově svěřené úkoly.
Díky tomuto krizovému období jsme si začali více všímat stresu, který na nás působí a začali jsme se více zaměřovat na duševní zdraví. Kromě zvýšení flexibility a sebereflexe budujeme i podpůrnější organizační kultury – ty, kde se zaměstnanci cítí hodnotně a jejich práce a snaha je zaměstnavatelem adekvátně oceňována. Je povzbudivé sledovat, že zaměstnavatelé kladou vyšší důraz na podporu duševní pohody svých zaměstnanců.
Se zvýšením důrazu na duševní zdraví a pohodu se zvýšil i důraz na empatii a soucit. Mnoho manažerů muselo přizpůsobit svůj styl řízení na empatičtější přístup, jelikož množství zaměstnanců se muselo navíc k běžným pracovním povinnostem potýkat s řadou osobních komplikací a výzev, jakými jsou třeba péče o blízké osoby či distanční vzdělávání dětí v době, kdy jsou školy uzavřené.
Během krize se kompletně změnil způsob, jakým spolu komunikujeme. Bylo nutné spojit se přes online platformy, které mnozí z nás nepoužívali a nebyli na ně zvyklí. Naučili jsme se pracovat na společných projektech stejně efektivně, jako bychom byli vedle sebe v kanceláři. Manažerům krize zase ukázala, jak moc je důležitá transparentní komunikace a mnoho z nich chce tento model komunikace udržet i nadále.
Díky rychlým změnám a narušení běžného pracovního procesu jsme museli začít myslet a pracovat kreativněji – především při řešení každodenních problémů na pracovišti. Ať už bylo zapotřebí posunout celý obchodní model nebo prozkoumat možnosti zavedení nových produktů a služeb, museli jsme zapojit více kreativního myšlení než v době před krizí. Obvyklá řešení problémů nebyla často použitelná a proto jsme byli donuceni okolnostmi k tomu, abychom přicházeli s novými strategiemi a technikami, které budou relevantní pro nové situace vzniklé pandemií.
Pandemie nám také ukázala, jaký vliv měl náš běžný režim na životní prostředí. Mnoho lidí před pandemií každý den do práce dojíždělo, ať už autem nebo hromadnou dopravou. Pět dní v týdnu, i přesto, že velké množství pracovních pozic nutně fyzickou přítomnost v kanceláři každodenně nevyžaduje. Denně jsme si kupovali do kanceláře snídaně či obědy v plastových obalech nebo trávili přesčas v práci v uměle osvětlených prostorech. To se v průběhu letošního roku radikálně změnilo. V důsledku nižšího počtu zaměstnanců v kancelářích také více firem přechází na formu tzv. paper-less office. Nyní se od mnoha organizací očekává, že budou udržitelnější i z hlediska přilákání nových talentů.
COVID-19 si možná vynutil přestávku v některých aspektech našeho života, ale to neznamená, že se úplně všechno zastavilo. Ti nejpodnikavější profesionálové si skutečně uvědomili, že období karantény bylo ideálním časem pro učení a zvyšování kvalifikace, aby se připravili na to, co může být důležité do budoucna. Za tímto účelem se výrazně zvýšila obliba a využívání dalších forem dostupných online, jako jsou například blogy, podcasty a webináře.
A co z této naší zkušenosti vyplynulo především – celá tato situace nás všechny spojila. Ačkoli omezení a bezpečnostní opatření, jako je sociální distancování, nám zabránily fyzicky se vídat tak často, jak jsme bývali zvyklí, ale ověřili jsme si, čeho můžeme všichni dosáhnout, pokud budeme spolupracovat. Pokusme se tedy zachovat kolektivní myšlení při přechodu do nové éry práce.
Vyjmenováváním těchto pozitiv nijak nesnižujeme vážné osobní i ekonomické škody, které virus způsobil. V důsledku pandemie může snadno dojít ke změnám nebo ztrátám, které mění životy.
Společně však můžeme ze špatné situace vytěžit i mnoho dobrého a utvářet novou pozitivní realitu pro nás všechny, v práci i mimo ni.
Managing Director, Hays Czech Republic & Romania Profil autora na LinkedIn
