Prodloužená zkušební doba: příležitost nebo hrozba?

null

Od června 2025 vstupuje v platnost tzv. flexinovela zákoníku práce, která přináší zásadní změny v pracovněprávních vztazích. Jednou z nejdiskutovanějších novinek je možnost prodloužení zkušební doby – u běžných zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků dokonce až na osm měsíců.

Co znamená prodloužení zkušební doby pro firmy a zaměstnance?

Zkušební doba je obdobím, kdy si obě strany „testují“ vzájemnou spolupráci. Novela nyní dává zaměstnavatelům prostor učinit rozhodnutí, zda prodloužit zkušební dobu o jeden, respektive dva měsíce. To jim dává více času zjistit, zda je pracovní vztah skutečně funkční. U odborných a seniorních pozic to může být výhoda – adaptace na nové prostředí, procesy a tým často vyžaduje více než tři měsíce. Naopak u juniorních pozic může delší zkušební doba působit jako zbytečný tlak.

Co říkají statistiky: jak se firmy staví k prodloužení zkušební doby?

V květnu 2025 jsme provedli rychlý průzkum na síti LinkedIn, kde jsme se dotazovali zaměstnavatelů, jak se k možnosti delší zkušební doby staví.

21 % firem již rozhodlo delší zkušební dobu využít
30 % ji naopak odmítá
49 % zatím váhá – často zvažují individuální přístup podle konkrétní pozice nebo manažera

Obecně společnosti sledují, jak se k novince postaví konkurence a jaký dopad bude mít na fluktuaci zaměstnanců.

Příležitosti: Více času na rozhodnutí

Delší zkušební doba může být výhodná pro obě strany:

Zaměstnavatelé získávají více času na vyhodnocení výkonu a zapojení nováčka do týmu.

Zaměstnanci mají prostor lépe poznat firemní kulturu a pracovní náplň.

Zejména u manažerských pozic, kde je adaptace komplexnější, může osmiměsíční zkušební doba předejít unáhleným rozhodnutím.

Hrozby: Nejistota a odchody bez důvodu

Zkušební doba je stále obdobím, kdy může pracovní poměr skončit bez udání důvodu. A právě to je pro některé firmy problém – investují do zaškolení, adaptace i benefitů, ale zaměstnanec může kdykoli odejít. Navíc:

Kandidáti mohou mít rozjednané jiné nabídky.
Bývalí zaměstnavatelé je mohou „přetahovat“ zpět.
Kombinace delší zkušební doby a smlouvy na dobu určitou (běžná praxe v prvním roce) může působit demotivačně.

Jak se bude situace se zkušební dobou vyvíjet dál? Zda se delší zkušební doba stane standardem, nebo zůstane jen možností, ukáže až praxe. Firmy budou muset najít rovnováhu mezi flexibilitou a stabilitou. A zaměstnanci? Ti budou pečlivěji zvažovat, zda jim delší období nejistoty za novou příležitost stojí.